praktický lékař, internista, sportovní lékař
Panelová 6116/15
Ostrava - Poruba 708 00
Tel.: +420 599 999 661

Zátěžová diagnostika ve vytrvalostním sportu - Sportovní výživa

Sportovní výživa

Výživa ve vytrvalostním sportu.

K tématu výživy bylo napsáno v poslední době více publikaci než k jakémukoliv jinému. To dokazuje jak velký důraz je v současné době kladen na správnou výživu.
Účelem článku je zpřehlednit stávající doporučení týkající se správné výživy, aby je bylo možné převzít do běžného života. Samozřejmě, pokud bude čtenář chtít.
Tento krok od - měl bych..... ke chci...., vede pouze přes správný způsob života.
Nejlepší rada kterou je možno dát je: "Žij tak, aby Ti zachutnalo to co je zdravé".

Zázrivá - Rovná Hora - foto se otevře v novém okně

Základní stavební kameny výživy.

Neexistuje žádná potravina, ani žádné jídlo která by obsahovala všechny potřebné výživné látky. K tomu bychom si měli ujasnit některé myšlenky týkající se bilancí ve výživě:
  1. energetická bilance
  2. bilance výživných látek - cukrů, tuků a bílkovin
  3. bilance stopových látek - vitamínů, minerálů a stopových prvků
  4. bilanci tekutin.

Energetická bilance.

Energie je schopnost vykonávat práci, nebo vytvářet teplo. Obojí se odehrává v lidském těle.
Platí: maximální energetický výdej = energie získaná z potravin a z vytvořených zásob. Terchová - Vojenné - foto se otevře v novém okně Množství energie spotřebované v lidském těle i množství energie obsažené v potravinách je vyjádřeno v jednotkách 1 kcal = 4,2 KJ a 1 KJ ´= 0,24 kcal Fysiolog.energetická hodnota na 1 g: Sacharidy 4,1 kcal = 17 KJ Bílkoviny 4,1 kcal = 17 KJ Tuky 9,3 kcal = 37 KJ Alkohol 3O KJ

Energetická bilance je vyrovnaná pokud si člověk drží svoji správnou váhu. Ke stanovení normální hmotnosti se používá BMI (body mass index), nebo starší Brocův index.

BMI = tělesná hmotnost v kg
------------------------------
tělesná výška v m2



Stupně rozdělení BMI
podváha pod 18,5
normální hmotnost 18,5 - 25
nadváha 25 - 30
obezita nad 30.
Brocův index je již málo používán. Optimální tělesná hmotnost v kg = tělesná výška – 100.

Bilance výživných látek

Potrava se skládá z velkého množství látek které je možné rozdělit do několika skupin:

Makrolátky – hlavní výživné látky: cukry = sacharidy, tuky = lipidy, bílkoviny = proteiny.

Mikrolátky: nejsou zdrojem energie, ale jsou nezbytné pro odbourávaní hlavních výživných látek – vitamíny, minerální látky, stopové prvky.

Tři hlavní makrolátky se mohou vzájemně nahradit, nebo doplňovat v procese získávaní energie, ale převážným zdrojem energie jsou sacharidy a tuky. Bílkoviny působí jako stavební látky.

Poměř energie dodávané v živinách by měl být u sportovce:
Sacharidy – 60%, tuky - 25%, bílkoviny - 15%

Sacharidy

Jsou vytvářeny zelenými rostlinami z oxidu uhličitého a vody za pomoci slunečních paprsků. Mezi nejdůležitější patří hroznový cukr – glukóza – chemický vzorec - C6H12O6. Vzorec sacharidů obsahuje kyslík, který je využíván během oxidace - spalování v průběhu látkové výměny. Hruštín - Príslop - foto se otevře v novém okně Nemusí tak již být dýcháním dodáváno tak velké množství kyslíku jako při spalování tuků a bílkovin. To a rychlost uvolňování je důvodem vysokého podílu sacharidů během vysoce intenzivních výkonů - sacharidy jsou nejlepší zdroj energie pro svalovou práci.

Monosacharidy: - glukóza, fructóza, galactóza - zdrojem je ovoce, med, mléčné cukry.
Disacharidy: - vznikají spojením jednoduchých cukrů
sacharóza - zdrojem je cukrová řepa, ovoce
laktóza - zdrojem je mléko, mléčné produkty
maltóoza - zdrojem je obilí, sladové pivo.
Polysacharidy: - vznikají spojením více jak l0 jednoduchých cukrů.
Amylóza: – amylopektin – zdrojem je obilí, brambory, škrob.
Glykogén: – uložen ve svalech a játrech.

Velikost molekul cukrů je různá a ovlivňuje rychlost vstřebávání do krve. Tím je ovlivněno i množství insulinu který musí být vyplaven do krve, aby se udržela stálá hladina glukózy v krvi. Index cukru, neboli glykemický index (GI), udává jak rychle může přecházet cukr do krve.
Glykemický index - pivo 110, glukóza - hroznový cukr - 100, bílý chléb - 95, vařené brambory - 85, cukr a čokoláda kolem - 70, těstoviny - 55, parabolická rýže – 48, ovesné vločky a celozrné pečivo - 48, jablka a mléčné výrobky - 30, zelenina méně jak - 15.
Cukry s glykemickým indexem více jak 80 - jsou vstřeleny do krve, s GI pod 50 - prosakují do krve. GI dělí sacharidy na pomalé a rychlé.
Je důležité tento proces pochopit, neboť stále se zvyšující hladina insulínu jako regulátoru optimální hladiny glukózy v krvi vede po určité době k poškození slinivky a vzniku diabetu, vyplavuje nejen cukr do svalů kde se ukládá jako zásobní glykogen, ale současně se taky ukládá tuk do tukových buněk, což vede k nadváze. Sportovec by měl dodávat tělu sacharidy s GI pod 50 - 60, přechodně během výkonu a těsně po něm i sacharidy s vysokým GI.

Zázrivá- Hoľa - foto se otevře v novém okně Dvě nejdůležitější substance sacharidů v těle jsou glukóza a její zásobní forma glykogen který se ukládá ve svalech a játrech v poměru 3:1, tam je ho uskladněno celkem cca 300 - 500 g.
Sacharidy jsou vysokooktanové pohonné hmoty - lze je přirovnat k benzínu těla. V těle se z nich stává glukóza a glykogen, což umožňuje organizmu tvrdě trénovat. Sacharidy by měly obsahovat ve výživě 60 %, což odpovídá 7 - 10g na kilogram hmotnosti a den. Nejenom že jsou důležité při tréninku jako zdroj energie, ale mají hlavní roli i v regeneraci. Trénink nejenom zvyšuje schopnost svalstva skladovat sacharidy ve formě glykogenu, ale také pomáhá energii hospodárně spalovat. Trénovaný sval obsahuje oproti netrénovanému 3 - 4 x více glykogenu.

Ve vytrvalostním sportu využívá sportovec oba hlavní zdroje energie sacharidy a tuky. Při vysoce intenzívním zatížení na hranici maximální spotřeby kyslíku potřebuje rychlou dodávku energie z potravin, které navíc přinesou kyslík. To nahrává sacharidům které ho obsahují v molekule. Při střední a nižší intenzitě zátěže sportovec nepotřebuje tolik rychlé energie a navíc má i dostatek kyslíku. To nahrává tukům.

Zásoby energie ve formě sacharidů jsou omezeny na cca 7500 KJ. V tucích je cca 250 000 - 400 000 KJ - jsou prakticky neomezeny. Snahou organizmu by mělo být využívat v tréninku co nejvíce metabolizmus tuků jako zdroje energie a šetřit sacharidy. Zásobní glykogen se při intenzívním tréninku vyčerpá cca za 60 minut. Pak se intenzita výkonu výrazně snižuje a nastupuje hlad. Trénovaný sportovec oproti méně trénovanému využívá při stejné rychlosti více tuky jako zdroje energie a šetří zásoby sacharidů. Trénovaný sval se snaží okamžitě po výkonu znovu vytvářet zásoby sacharidů formou glykogenu.V době cca do 40 minut po tréninku okamžitě přijímá a ukládá všechny přijaty sacharidy-proto jsou vhodné ty s vysokým GI.

Důležité je upřednostnění plnohodnotných sacharidů:

Celozrnný chléb, pečivo a keksy (zvláště ovesné).
Obilní vločky - zvláště ovesné.
Celozrnné můsli, cereálie - bez cukru a čokolády (zvláště vhodné ke snídaní), vybírejte cereálie s vyšším obsahem železa, vápníku a vlákniny s nižším obsahem cukrů a tuků. Zázrivá - Grúne - foto se otevře v novém okně
Přírodní a parabolická rýže.
Brambory
Ovoce i sušené, ovocné šťávy.

Je nutno se vyhýbat tzv. prázdným kaloriím ve výživě. Čokoláda, bonbóny, pralinky, cola, zmrzlina, dorty.
Pečivo z bílé mouky - bílý chléb, housky, rohlíky, toasty.
Čištěná rýže.
Smažená jídla - palačinky, tučné párky, tučná šunka, hranolky, smažené bramborové lupínky, tučné sýry.

Tuky

Po chemické stránce jsou estery mastných kyselin a glycerolu. Podle toho s kolika mastnými kyselinami je glycerol esterifikován rozlišujeme mono - di - triglyceroly nebo glyceridy. Rozlišujeme tři základní kategorie tuků - cholesterol, triglyceridy a fosfolipidy.
95 % konzumovaného tuku jsou triglyceridy, 5 % cholesterol. Triglyceridy jsou zdrojem energie, cholesterol a fosfolipidy se používají ve stavbě buněk.
V lidském těle je tuk výhradně ve formě triglyceridů – jako podkožní tuk, svalová vlákna, orgánový tuk – označujeme to jako potravinový tuk. Složkou triglyceridů jsou mastné kyseliny, kterých existují čtyři skupiny.

Dvě jsou hodnotné tuky – mononenasycené a vícenenasycené – patří sem olivový, slunečnicový a kukuřičný olej, ořechy, semínka.

Dvě velmi špatné jsou nasycené a hydrogenované tuky - máslo, sádlo, tučné mléko, smetana, zmrzlina, vepřové a hovězí maso, krekry a margarín.

Hydrogenace je způsob úpravy potravin, při kterém mají v nich obsažené tuky zůstat déle čerstvé. Touto procedurou se však vlastnosti tuků mění a nejsou již tak zdraví prospěšné. Na potravinových etiketách dávejte pozor na částečně hydrogenované oleje.
Podíl tuků v přijatých živinách by měl být 25-30%. Podíl tělesného tuku na celkové hmotnosti je u trénovaného muže mezi 5-15%, u trénované ženy 10-25%. Tuk je v lidském těle uložen v tukových buňkách a ve svalech. Z tuků je možné uvolnit až dvojnásobné množství energie - 37 KJ/g oproti sacharidům a bílkovinám - 17 KJ/g. Tuky jsou velmi koncentrovaným a bohatým zdrojem energie. 10 kg tuku potřebuje v těle k uskladnění 12 litrů objemu, hypoteticky energeticky odpovídající množství glykogenu by bylo 23 kg. 1 gram glykogenu váže 3 gramy vody, takže by bylo nutné navíc ještě 61 litrů vody k uchování stejného množství energie. Této možnosti úsporného uložení energie využívají tažní ptáci, kteří s využitím tuku pod křídly přelétají bez dalšího dodání energie z Norska do Jižní Afriky.

V lidském těle největší podíl z tělesného tuku má podkožní tuk, částečně orgánový tuk, který vytváří ochrannou vrstvu kolem vnitřních orgánů. Ve svalech je tuk uložen v tukových kapénkách v blízkosti mitochondrií (buněčných elektráren), kde jsou spalovány za přítomnosti kyslíku. Vytrvalostním tréninkem se zásoby tuku ve svalech až zdvojnásobí. Pravidelný vytrvalostní trénink zvyšuje schopnost kosterního svalstva využívat tuky jako zdroje energie pro svalovou činnost.
Terchová - Vojenné - foto se otevře v novém okně Díky správné výživě a tréninku obecné vytrvalosti s nižší a střední intenzitou se jako zdroje energie více využívají tukové zásoby a šetří se glykogen. Tímto způsobem taky dochází k úbytku hmotnosti.
Je možné to vyjádřit i následovně: kvalitně fungující tukový metabolismus je znakem dobře trénované obecné vytrvalosti. Pokud jsou co možná nejdéle ušetřeny zásoby glykogenu, posouvá se dál i čas únavy organismu. Při tělesné zátěži jsou mobilizace, transport a spalování živin pomalé procesy a nastupují postupně.
Zpočátku se využívá energie sacharidů a asi po 20 minutách je spalování tuků u trénovaných již v plné činnosti a šetří se sacharidy. Musí však být zachován příjem sacharidového minima, metabolismus tuků vtéká do cyklu kyseliny citrónové (tuky jsou spalovány v ohni sacharidů).

Bílkoviny

Jinak taky proteiny jsou základní stavební látky těla. Jsou nezbytné pro tvorbu svalových vláken, enzymů, hormonů, imunitního systému, neuronů a spolu se sacharidy vytváří glykoproteiny, které jsou základní stavební látkou pro chrupavčité tkáně, dále jsou důležité pro růst a vývoj orgánů a tkání. Skládají se z aminokyselin, které tělu dodávají dusík a síru-prvky které nejsou obsaženy v tucích a sacharidech. Lidské tělo obsahuje 20 druhů aminokyselin, které vytváří různě dlouhé řetězce-peptidy. 12 aminokyselin tělo vytváří samo, ostatních 8 musí být dodáváno v potravě a označujeme je jako esenciální. Proteiny na rozdíl od tuků a sacharidů nevytváří v těle zásoby – všechny v těle jsou funkční. Podíl bílkovin z energetického příjmu je 15 %, doporučuje se denní příjem 0,8 g/kg tělesné hmotnosti, u sportovce je to 1,|2-1,4 g/ kg tělesné hmotnosti.
Větší množství nejsou doporučována a nevedou ke zvýšení výkonnosti.

Pár slov o masu

Maso často rozděluje názory na výživu na dva proudy. Z čistě biologického hlediska není maso nutnou součástí výživy. Někdo namítá, že maso-italsky carne - obsahuje karnitin, který je důležitý pro spalovaní tuků v mitochondriích, zdravé tělo si však karnitín vytváří samo. Maso navíc oproti ostatním bílkovinám jako plus obsahuje myoglobin a železo- zvláště v červeném masu. Poslední studie však ukazují, že volné molekuly železa se podílejí na vzniku volných radikálů.
Proto je všeobecně doporučováno dávat přednost bílému masu - drůbež a ryby. Maso obsahuje taky nevhodné látky – tuk a kyselinu močovou. Závodní cyklisté mohou během přípravného období v zimě a na jaře s minimálním přísunem masa dosahovat dobrých výsledků.
Během závodního období není možné dosahovat vysokých výkonů bez masité potravy.
Měli bychom však dávat přednost libovému bílému masu (bez kůže) a rybám. Ty, především losos, makrela, sardinky a sleď, ještě oproti jinému masu obsahují ochranné 3-omega mastné kyseliny.

Plnohodnotné netučné zdroje bílkovin.

Zázrivá - Demkovská - foto se otevře v novém okně Nízkotučné mléko a nízkotučné mléčné výroby.
Ryby - treska, makrela, sleď, sardinky, pstruh, platýz.
Libové maso - drůbeží, telecí, hovězí, zvěřina, skopové.
Vejce - spíše bílek, žloutek je tučný, obsahuje cholesterol.
Luštěniny - hrách, fazole, sója, čočka.

Vitamíny

Vita znamená život, vitamíny jsou životně důležité, jak říká název. Protože je organismus nedokáže vytvářet, kromě malého množství vitamínu A a D, musí být přijímány ve stravě. Vitamíny jsou součásti enzymů, které zabezpečují metabolické a energetické děje v těle. Ve sportu jsou tyto procesy rozběhnuty naplno, proto je i spotřeba vitamínů vyšší. Současně je nutná vyšší antioxidativní ochrana organismu. Lze říci, že v některých sportech je spotřeba vitamínů dvoj - až trojnásobně vyšší oproti příjmu běžných lidí. Např. denní potřeba vitamínu C u běžného člověka je 100 mg a u vytrvalostního sportovce až - 500 mg.
Rozdělují se na rozpustné ve vodě - C, komplex B, kyselina pantotenová, listová, biotin a rozpustné v tucích – A, D, E, K.
Důležité je antioxidativní – ochranné působení vitamínů C, E, betakaroténu - který je označován jako provitamín A, dále B1, B6 a stopových prvků - selenu a zinku. Pro sportovce je důležité působení antioxidantů taky v rekonvalescenci po zranění.

Potraviny s vysokým obsahem vitamínu C.
Kiwi, šípek, pomeranče, citrony, grepy, rybíz, ovoce, ovocné šťávy, ze zeleniny-brokolice, kapusta, brambory, paprika.

Ovoce a zelenina.

Platí heslo : five a day – pětkrát denně. Denní doporučený příjem je 400 g zeleniny a ještě 250 až 300 g ovoce. Z toho zelenina 3 x a ovoce 2x denně.

Minerální látky

Jsou to anorganické sloučeniny,které nemohou být tělem produkovány ani spotřebovány. Protože se vylučují potem, moči či stolici, musí být neustále doplňovány. Nejdůležitější pro sportovce jsou kuchyňská sůl – chlorid sodný, draslík – kalcium a hořčík – magnesium.

Kuchyňská sůl.

Je nejdůležitější látka mimobuněčniho - extracelulárního prostředí. Minimální denní potřeba je 5 gramů. U sportovce se při pocení v jednom litru potu ztrácí 2 až 3 gramy soli. Tyto ztráty nutno doplňovat, jinak by došlo ke svalové slabosti a křečím.

Draslík.

Zázrivá - Ráztoky - foto se otevře v novém okně Je nejdůležitější minerál uvnitř buněk. Důležitý je pro činnost kosterního svalstva stejně jako pro přenos nervových impulsů a zamezení vzniku svalových křečí. Spolu s glykogenem se ukládá do svalových vláken. Spolu s ním se při odbourávaní taky uvolňuje. Denní potřeba je 2-4 gramy. Protože po tréninku je nutné co nejrychleji doplnit zásobní glykogen, je nutno spolu s ním dodávat taky draslík. Nejlépe prostřednictvím čerstvého či sušeného ovoce nebo ovocných šťáv.

Potraviny s vysokým obsahem draslíku:
Bujóny, rajčatový protlak, sušené ovoce, banány, meruňky, brambory, hrách, fazole, čočka, mandle, řechy.

Hořčík.

40 % je ve svalových buňkách a 60 % je v kostech. Mimo buněk je asi 1% hořčíku. Přezdívá se sůl vnitřního klidu, protože je důležitá pro optimální vzrušivost nervového systému. Ztrácí se pocením, močí a stolici, značné ztráty jsou proto při průjmu. Jeho nedostatek se projevuje zvýšenou svalovou únavou a křečí.

Potraviny s vysokým obsahem hořčíku:
Bujóny, kakaový prášek, ořechy, luštěniny, ryže, celozrnné pečivo, chleba, ovesné vločky, ryby-pstruh, makrela, maso -drůbež, skopové, zvěřina, sýry - eidam.

Bilance tekutin

Náležitá hydratace je u mnohých sportovců Achillovou patou. Voda utváří až 60 % tělesné hmotnosti. Byť obsahově zcela bez energie je nezbytná k žití. Mnozí trpí chronickou dehydrataci a neuvědomují si, že odstranění tohoto problému výrazně zvýší výkonnost. Ztráta hmotnosti o 2 % což je u 70 kg osoby 1,4 litru, již může omezovat vytrvalost.
Určitou dobu trvá, aby si tělo přivyklo vyššímu příjmu tekutin. Přísun tekutin zvyšujte zvolna a nezapomeňte s vodou dodávat taky sportovní nápoje. Pamatujte, že každý gram glykogenu uložený ve svalech váže až 3 gramy vody, dochází ke zvýšení hmotnosti ebeny, pocitu těžkých nohou, při karbodopingu před závodem to může vést k dehydrataci.
Zázrivá - Bielá - foto se otevře v novém okně Během teplých etap Tour spotřebují jezdci až 3 láhve tekutin za hodinu, z čeho polovina je hrazena vodou a polovina iontovými nápoji. Žádný jiný faktor neovlivňuje výkonnost tak jako voda.
Nikdy nečekejte až na moment kdy vás k napití popožene žízeň - to je již známka dehydratace. Potřebný příjem tekutin je u mužů i žen stejný - 1,5 až 2 dcl každou čtvrťhodinu!!!!
Dle zkušenosti pijte tolik, aby vaše moč byla alespoň jedenkrát denně čirá a bez zápachu. Pokud je moč tmavého zbarvení, soustřeďuje se v ní metabolický odpad a musíte pít více vody. Káva a černý čaj obsahují kofein, který působí močopudně a může vést k dehydrataci.

Strava před tréninkem - soutěži.

Vhodné zásobení sacharidy znamená důležitý moment optimalizace výkonu. Množství 1-4,5 g sacharidů na 1 kilogram hmotnosti požité 1-4 hodiny před výkonem zmaximalizuje zvýšení zásob paliva. Před zavodnim jídlem by mělo být jídlo bohaté na sacharidy raději s nižším glykemickým indexem s příměsí bílkovin – ovoce, džem, ovesné vločky, cereálie, těstoviny, chleba, nízkotučný jogurt, netučné mléko.
Pozor na vysokoproteinové jídlo s obsahem tuků jako sádlo a slanina. Jednu hodinu před soutěží je vhodné 2,5 dcl iontového nápoje, energetická tyčinka a banán.
Důležité je nikdy před soutěží nekonzumovat jídlo, které jste si nevyzkoušeli v tréninku!!!
V den závodu nic nové!!

Strava při tréninku – soutěží.

Pokud trvá trénink více jako hodinu je nutno doplňovat sacharidy s vyšším glykemickým indexem. V těle jsou zásoby sacharidů na 90-120 minut práce při sedmdesátiprocentním nasazení. Až dojde glykogen, využívá se primárně tuk.
Sacharidy, snězené při výkonu, oddálí vyčerpání sacharidů a umožní déle snášet zátěž. Při výkonu přes dvě hodiny, nutno jíst co půl hodiny. Klíčové je jíst a pít, než dostanete hlad, respektive žízeň. Rozumný je příjem 30-60 sacharidů co hodinu což odpovídá 5 dcl sportovního nápoje (Regge Unisport-Nutrend), nebo dvěma energetickým gelům, (Power gel), nebo jedne tyčince (Power bar).
Při delším závodě nespoléhejte jenom na gely. V ranních fázích závodu, se osvědčí pevná strava, - sendviče, bagety, můsli tyčinky.

Strava po tréninku – soutěži.

Strava po tréninku pomáhá doplnit vyčerpané zásoby glykogenu a zkrátit čas potřebný k regeneraci, zvyknete-li si po tréninku jíst sacharidy s vysokým glykemický indexem, (brambory, ryže, med).
Optimální čas konzumace je do 60 minut po zátěží (mluvíme o glykemickém okénku), kdy dochází k rychlému vstřebávaní zásob sacharidů. Důležitou úlohu v regeneraci sehrávají bílkoviny. Nutný je poměr sacharidů a bílkovin 4:1, pak probíhá obnova glykogenu účinněji.

Alkohol

Konzumace alkoholu u sportovců před sportováním se nedoporučuje protože snižuje výkon. Daleko častější požívaní je po tréninku ( pivo ), nebo po závodě(oslava vítězství). Alkohol se odbourává v játrech,kde se oxiduje na acetaldehyd a pak na acetát.Komplexní účinek alkoholu na organizmus závisí od přijatého množství. V metabolismu sacharidů vede ke snížení obnovy zásoby glykogenu, zvláště pokud při pití není průvodní příjem sacharidů. Další nežádoucí účinek alkoholu je dehydratace pro výrazný diuretický účinek. Ani pivo není vhodný nápoj po výkonu , protože neobsahuje sodík Často se však po tréninku pije, pak je vhodný současný příjem slaného jídla(slané tyčinky, brambory, těstoviny) a limonády, pro jejich obsah sodíku a sacharidů. Alkohol je velmi kalorický, avšak chudý na živiny.Obsahuje 29 KJ/g, pak častý a větší příjem vede ke zvýšení tělesné hmotnosti.Průměrný denní příjem alkoholu by neměl u muže přesahovat 40-50 g a u ženy 20-30 g.

Pivo není dobrý zdroj sacharidů - z 900 kJ v jednom pivu je pouze 300 kJ ze sacharidů, zbývajících 600 kJ je alkohol. 12° pivo má 4 obj .% alkoholu - tj. 20 g alkoholu x29 kJ= cca 600 kJ. Víno obsahuje sacharidů méně a tvrdý alkohol žádný, veškerá energie je pak z alkoholu,který se musí spálit. 2dc bílého vína obsahuje cca 450 kJ, 2 dc červeného vína cca 500 kJ, 0,5 dc 40° destilátu pak cca 550 kJ. Vhodnější je příjem vinného střiku.

Doplňky výživy.

Jako sportovci podrobujete tělo vysoké zátěží a snahou výrobců doplňkového zboží je přesvědčit vás, že můžete zvýšit výkonnost polykáním různých vitamínů, minerálů a jiných produktů.
Otázka je, - potřebují sportovci skutečně užívat doplňkovou výživu?
Odpověď je, že rozumné užívání doplňků může prospívat. Multivitaminy berme jako pojistky výživy, organismus si vezme to co potřebuje a zbytek vyloučí. Při předávkování mají charakter toxinů vitamíny rozpustné v tucích, - A, E, K, D a železo. Studie nepřinesly jasný důkaz o positivním vlivu karnitinu na zlepšení výkonu, i když existuje teoretický podklad ergogenního (podporujícího svalovou činnost), účinku karnitinu. Podávaní karnitinu není pravděpodobně pro sportovce přínosem. Z vitamínu a doplňku výživy doporučuji přípravky od zavedených farmaceutických firem. Z antioxidantů je diskutováno a doporučováno užití vitaminu C 250-500 mg před a po tréninku, vitaminu A 200-400 mg před tréninkem. Diskutováno je užití koenzymu Q10.
Copyright © 2002 | odkaz na stránky obce Lubojaty a jednoho handbikera s mottem: Kolo mě dostalo na invalidní vozík a kolo mi zase pomáhá nahoru, tvorba www, webdesign, | e-mail admin Seo servis Valid XHTML 1.0 Transitional